Pověst o třech bratřích

Šli jednou spolu bratři do lesa. Tam proudila divoká řeka, která ovšem byla moc široká. Tak se bratři usnesli, že si postaví most. Uměli ovšem ovládat duchy, takže si je přivolali. Duchové jim postavili most, když jim do cesty vstoupil Démon. Démon je vyzval k zápasu, jeho schopnosti byli na bratry moc krátké. Bratři ho porazili a Démon jim musel splnit tři přání: První si přál neprorazitelný štít a kouzelný meč. Druhý si přál být největší vojevůdce všech dob. Třetí si přál jen hrad. Pak se bratři rozdělili: Jeden šel do města, kde vyzval lupiče na souboj. Porazil ho, ale lupič ho v noci zavraždil a vzal si zbraně. Druhý došel do vesnice, a tam si najal vojáky. Přivlastnil si celou zemi. Ovšem to se nelíbilo Kannibalovi, a ten Druhého v bitvě u kláštera sv. Šimona porazil. Třetí ve svém opevnění bojoval proti obléhatelům. Vyhrál, a pak žil dlouhý a šťastný život. Pak na konci svého života za ním přišel Démon, a řekl mu: „Můžeš si vybrat, co bude tvůj rod následovat: sláva, síla nebo mír.“ Třetí byl skromný, a tak si vybral jen ten mír. Řekl: „Sláva je nanic, když nemáš sílu. Síla je nanic, protože nemáš slávu. Za míru ovšem můžeš vytvářet slávu i sílu.“ Tak rod Viktorionců žil po dlouhá léta v míru a harmonii.

 

Šimon